Redakční systém, nebo statické stránky?

Webové stránky je potřeba pravidelně aktualizovat. Zastaralé kontaktní údaje, neaktuální ceny zboží či služeb se na internetu netolerují.

Aby bylo možné informace na stránkách jednoduše měnit, existují redakční systémy pro správu obsahu. Ty umožní aktualizaci webu i člověku, který má jen běžné zkušenosti s ovládáním prohlížeče a programů na editaci textu či tabulek (například Wordu, Excelu).

Rozdíl mezi statickými stránkami a stránkami s redakčním systémem

Statické webové stránky

U statických webových stránek máte k dispozici maximálně přístup přes FTP (file transfer protocol), což je přístup do složky na serveru, kde se nacházejí zdrojové kódy vašeho webu. Na tomto místě musíte případnou změnu provést přímo v kódu stránek, případně za tuto editaci zaplatit firmě, která vám statické stránky vytvořila.

Pro většinu firem je tento způsob naprosto nevhodný a nedostatečný. Editace trvá dlouho, protože musíte nejdříve sehnat kompetentní osobu, která rozumí HTML a CSS. Tato osoba se musí navíc seznámit s vaším konkrétním webem, aby věděla, co vše úprava jedné podstránky na webu ovlivní.

Uveďme si to na jednoduchém příkladu: pokud budete chtít u webu o rozsahu dvaceti podstránek editovat patičku webových stránek s názvem firmy, budete tuto informaci měnit na dvaceti místech, tedy na každé podstránce zvlášť.

Stránky s redakčním systémem

Stránky s redakčním systémem mají oproti tomu na pozadí program, ve kterém lze upravovat texty na stránkách a strukturu stránek, aniž byste museli znát jejich zdrojový kód (ten se vytváří automaticky).

Stránky s redakčním systémem tak významně usnadňují práci. Redakční systém přiblížil správu webových stránek uživatelům bez nutnosti znalosti zdrojového kódu. Webové stránky tak může upravovat kdokoli (asistentka i majitel), přičemž každý může mít v redakčním systému své přihlašovací údaje a svoji vlastní roli. Například asistentka tak může mít práva k úpravě jiných stránek, než ke kterým mají práva lidé z obchodního oddělení. Text na webových stránkách upravíte stejně jednoduše jako například v textovém editoru Word a tabulku vytvoříte nebo zkopírujete tak, jak jste zvyklí z programu Microsoft Excel.

Stránky s redakčním systémem mají samozřejmě jistá omezení. Zatímco je možné například měnit strukturu webových stránek, obsah jako obrázky, grafy nebo PDF soubory, existují i úkony, které je nutné provést přímo ve zdrojových kódech.

Množství činností, které je možné vykonávat v redakčním systému, je dáno kvalitou a náročností implementace redakčního systému, tedy tím, co vše programátor připravil pro editaci v něm. Od kvality a rozsahu implementace se často odvíjí cena díla.

Dnes se webových stránek bez redakčního systému vytváří již naprosté minimum. Je to dáno především tím, že vytvořit rozsáhlejší webové stránky přímo v HTML kódu je mnohdy časově náročnější než plnit obsahem tyto stránky v sofistikovaném redakčním systému. Moderní web je provázaný celek, který disponuje celou řadou vnitřních odkazů, formulářů a analytických kódů. V případě statických stránek byste museli neustále kontrolovat, jestli jsou všechny odkazy, které vedou na jiné podstránky webu, funkční. I malá změna ve struktuře může při nedůkladné kontrole způsobit chyby.

Redakční systém vám může v mnohém usnadnit práci. Moderní redakční systémy se umějí navíc postarat o celou řadu činností, které byste museli dříve provádět ručně.

Redakční systémy

Redakční systémy se dělí do dvou základních kategorií, a to podle licence, pod kterou jsou šířeny: open-source (otevřený kód), který vyvíjejí celé komunity programátorů, a oproti němu uzavřené systémy, kdy si redakční systém vyvine na vlastní náklady firma tvořící webové stránky.

Hlavní výhoda open-source redakčních systémů spočívá v tom, že je jejich použití zdarma – jejich zdrojový kód je přístupný komukoli.

Mezi nejrozšířenější redakční systémy určené pro webové stránky a spadající pod open-source patří WordPress, Joomla! nebo Drupal, pro internetové obchody jsou určeny PrestaShop nebo Magento. Tím, že si na těchto systémech necháte postavit svůj web, získáte jistotu, že případné opravy budete moci provést svépomocí a nebudete muset platit po celou dobu běhu webu licenci za použití redakčního systému.

Open-source redakční systémy je potřeba neustále aktualizovat, aby se minimalizovala bezpečnostní rizika. Ta jsou spojená s tím, že kód tohoto redakčního systému si může stáhnout kdokoli – může tak najít nějaký bezpečnostní nedostatek, který mu pomůže váš web nějakým způsobem poškodit.

Na druhou stranu jsou open-source systémy pod neustálým tlakem na zlepšování bezpečnosti, jelikož jsou počty jejich instalací ohromné (v řádech desítek milionů webových stránek). Šance, že bude odhalena nějaká zásadní bezpečnostní chyba u opensource systému, je tak daleko vyšší než u uzavřeného systému, který je nasazen například na stovce webových stránek.

Uzavřené redakční systémy mají zásadní nevýhodu v tom, že firma, která si s vývojem takového systému dala práci, nechce dát tento systém z ruky. Díky tomu jste často odkázáni na provozování webových stránek u této firmy a v případě, že s firmou budete chtít přestat spolupracovat, přicházíte v podstatě i o webové stránky, protože takový web nebudete moci přesunout nikam jinam.

Upozornění na závěr

Redakční systém dnes obsahují i velmi levné varianty webových stránek (nebo webové stránky zdarma). Je ale logické, že takové systémy nemohou dosahovat kvalit propracovaných redakčních systémů. Z toho důvodu může být editace v těchto systémech omezena jen na některé prvky webu – například novinky.

 

Podobné články:

Napsal Štefan Ihnat dne 2016.08.08